Jak se bojuje proti nemocem?
Lidské tělo je hodně složitý ‚stroj‘. A aby nám bylo dobře, mělo by v něm všechno dokonale fungovat. Jenže čeho jsme v průběhu svého života nejednou svědky? Přece toho, že něco není v našem organismu takové, jaké by to mělo být. Někdy se něčím nakazíme, někdy nefunguje nějaký orgán tak, jak by v ideálním případě měl, někdy se něco zkomplikuje. A nám pak není dobře. A běžíme za doktorem v naději, že se to, co nás trápí, dá zase do pořádku.
Tradiční medicína funguje tak, jak funguje. Dokud jsme zdraví, nestaráme se o sebe a zdravotnickým zařízením se vyhýbáme, kromě nějakých těch preventivních prohlídek nejsme k lékařům zváni, pokud nám zdánlivě nic není. A lékařská pomoc přichází ke slovu až tehdy, kdy něco není takové, jaké by to mělo být. Když nám není dobře.
Jistě, i to je záslužná práce, i to je pomoc, za kterou musíme být našemu zdravotnictví vděční. To, že nám doktoři uleví, když je nám zle, je dobré. Ale přece jenom to není dokonalé. Není správné, když se jenom řeší následky, aniž by se řešily i jejich příčiny. To totiž vede někdy k tomu, že onemocníme i tehdy, když bychom onemocnět nemuseli. A trápíme se tak zbytečně.
Jenže co naděláme? Když jsme zdánlivě v pořádku, nezabýváme se tím, co se v našem těle děje, a i kdybychom se chtěli průběžně fungování našeho těla věnovat, moc bychom toho jako laikové bez medicínského vzdělání neodhalili a nevyřešili.
Naštěstí ale nejsme v tomto ohledu ztracení. Nabízí se nám totiž i funkční medicína, která je právě tou, jež jenom ‚nehasí požár‘, ale stará se o naše tělesné schránky jako o celek. Stará se o naše tělo, ale i o naši duši a mysl, a je kombinací moderní medicíny, diagnostiky a krevních testů a hledáním kořenových příčin chronických obtíží nás lidí. Což je samozřejmě prospěšné. Protože je vždycky lepší odhalovat problémy dřív, než tyto nastanou, než později jenom řešit následky.